Jak jsem sám k práci přišel

Laraghcon Farm Produce obdělává přes 200ha půdy a pěstuje brambory a zrní. Majitelem a nejvyšším bossem je Ivan Hemeryck, který mě od začátku října 2006 zaměstnává jako provozního.

Pro hlednání jsem si stanovil přesná kritéria toho, co chci: práce na farmě blízko Dublinu minimálně, ale radši i maximálně na 1 rok, nástup začátkem října. Peníze nehrály roli, primárně jsem sem nejel vydělávat. Farma proto, že mám mě farmaření baví, mám zkušenost s prací na nich a další zkušenosti vítám a zpravidla na nich bývá možnost levného ubytování a potravinových surovin.

Práci jsem již od července 2006 hledal již z Prahy a to pouze jedním kanálem: přes Internet. Jako po celém světě, i v Irsku fungují personální agentury, místní i mezinárodní. A jako po celém světě nabízejí zejména luxusní manažerské, asistentské nebo IT odborné pozice, takže nic, co by odpovídalo stanoveným kritériím. Další metoda je zjistit adresy farem a obesílat je obecnými e-maily s motivačním dopisem, výčtem vlastních kritérií, CV. Tato metoda se mi vyplatila při hledání práce ve Skotsku na jaře roku 2003 (konverzní poměr 25:3), nyní jsem mohl přidat i pracovní posudky z farem ve Švédsku, Skotsku a Jeníkovic u Hradce Králové, které byly formulovány jako doporučující dopisy. Adresy se dají zjistit na internetových diskusích a mezi farmáři a burzách.

Objevil jsem portá lwww.gumtree.ie, který vedle lecčehos dává prostor i nabídkám a poptávkám pracovních míst. Důležité bylo, že obsahoval oblast: Farming & Landscaping. Nabídka je chudá, ale jeden kontakt jsem prostřednictvím gumtree z Prahy navázal a v Irsku v něm pokračoval.

Nejdůležitější internetový objev spočívá v portálu irského pracovního úřadu www.fas.ie– žádná agentura, žádné poplatky a hlavně žádné managerské nebo vysoce odborné pozice. Tedy, ty také, ale vedle nich přehršle prací pro běžného malého českého člověka. Denně se objevují nové nabídky ze všech oborů a regionů. Můžete si založit vlastní uživatelský účet a vyvěsit své CV – pro mnou hledanou pozici bez výsledku – můžete si nastavit filtr a snadno se pak dozvídáte o nových relevantních nabídkách práce.

Rozesílal jsem jak divý, ale víceméně nic, z odpovědí bylo zřejmé, že dokud nejsem dosažitelný na irském telefonním čísle, nejsem zajímavý k odpovědi zajímavý. Poslední týden před odletem do pracovní nejistoty jsem si začal ukládat telefonní čísla na zaměstnavatele aktuálně nabízející pracovní místa.

Hned ráno po probuzení se 1. října 2006 v dublinském hostelu jsem si pořídil sim kartu s irskou předvolbou a začal obvolávat. Kontakt z gumtree vedl na zprostředkovatele práce (tací jsou i na FASu), jehož bych byl zaměstnancem. Práce by se odehrávala hodinu cesty bez zácep a klidně dvě s od Dublinu, ráno na 6,15 abych tam byl, bez ubytování a za 8,50, ze kterých ještě abych si platil daně a pojištění, od hodiny. To mě moc nelákalo, ačkoli to bylo s kravami, což mám rád, ale asi jenom s nimi a nic víc neznámého. Takové umouněné to tam bylo a v sousedství dům důstojného stáří zasloužilých církevních hodnostářů, asi hlavně katolíků asi sto šedesáti, tedy stejně jako dvakrát denně dojených krav. Bez auta nepředstavitelný podnik, a tak jsem to skoro zavrhl ještě jsem ani nedohovořil s farmářem samotným.

Dále jsem ze svého nového irského čísla zavolal Ivanovi Hemeryckovi, který dostal mé CV již asi měsíc a pak znova týden před mým příletem sem a dohodli jsme interview, které se odehrálo ještě ten den, poněvadž farma je od Dublinu daleko asi jako Zbraslav od Prahy. Při pohovoru farmář citoval z mých doporučení, která velmi zabrala, takže hned že jo a že manuální práce, stejně jako obsluha všemožných mašin a administrativa, abych viděl, jak chodí managing farmy. Také mi ukázal domek k bydlení, ve kterém tedy nakonec bydlím. Trochu se omlouval za stav, ale hned to vyrovnával tím, že materiál zaplatí, to je jasné, a kdyby po 14ti dnech zjistil, že jsem úplně nemožný zaměstnanec, nebo aspoň nevhodný sem, tak mi zaplatí i za práci, kterou strávím zvelebováním domku. Dva týdny jsem tu jako pokus, jestli to půjde a pak i třeba celý rok, což má své výhody.

Třetí schůzku domluvenou po telefonu jsem odvolal, poněvadž jsem se rozhodl pro Laraghcon Farm produce. Mezi mnou a farmářem Ivanem se odehrává příjemná, oboustranně výhodná a perspektivní spolupráce.

Jak to, že to šlo tak hladce? Po dvou dnech jsem měl práci, která přesně odpovídá tomu, co jsem hledal, mám takřka zdarma kde bydlet (peníze za dvě z pěti předplacených nocí mi hostel vrátil), mám k dispozici jeepa, brambory a vejce místních slepic? Známí odsud vypráví spíše o měsících hledání, stovkách motivačních dopisů a CV rozeslaných zbytečně. Naposledy sem přijatý Polák měl v nohách stovky na kole ujetých kilometrů po dvouměsíčním objíždění případných zaměstnavatelů.

Takže jak to? Určitě mi držel palce pán Bůh, asi mi i dost nadržoval. Jinak nevím, bez toho by mi ani rozmyšlené hledání nepomohlo. Také štěstí, na to se dá svést všechno možné. Každopádně, dokud jsem neměl irskou sim kartu, byl jsem tu a kdekoli na světě nikdo.

Nabídka práce zde na farmě

Hned na úvod: práce na Laraghcon Farm momentálně není, vrchol jarní sezony právě skončil – neuvěřitelně brzo – zasázeno během tří týdnů farma v životě nezažila. Protože dosud vždy střídavě z nebe padala voda nebo slunce zář. Tak teď měsíc slunce pouze kontinuálně. Rytmus brambor dělá sezonu na jaře – sadba – a na podzim, kdy je sklizeň. V létě se také pracuje, ale míň a o práci se víceméně podělí stálí zaměstnanci. Stejně v zimě.

Extra pracovní síly se hodí od poloviny března do konce května a pak od půlky srpna do půlky listopadu. To bereme i takové, co nic neumí, resp. bereme jich tak dva, tři. Každopádně, ptal jsem se před časem, pár týdnů před vrcholem jarní sezony Ivana šéfa, jak procedura přijetí nového zaměstnance vypadá. Rozhodně nepřislíbí práci někomu, s kým si předem nepopovídá. Ale provede pohovor klidně i když práce není a když je pak člověk potřeba, ozve se mu. Takže výčet požadavků neexistuje, resp. momentálně musí umět na traktoru, ale pro práci u třídičky brambor a vůbec pohyb tady na farmě jde o dojem.

Slíbil mi nicméně farmář, že pokud bude někdo potřeba, budu první, na koho se obrátí, zda zrovna nemám v rukávu „svého“ zájemce o práci tu. Potíž pro „mé“ uchazeče: jednou do měsíce se tu jeden dva nádeníci objeví a ptají se na zaměstnání. To pak někdo v ČR nemá šanci, ani když je kdovíjak schopným holubem, vrabcem v hrsti se nestane.

Není to tu žádná plantáž, kde bychom každý květen nabírali třicet nových pracovních sil. Je nás tu teď sedm a maximálně nás tu bude najednou pracovat 10.

Ubytování si tu řeší každý po svém. Irové bydlí doma a nádeníci z Polska, Ukrajiny, Filipín, Litvy... si do místního supermarketu vyvěsí inzerát a za 250 eur na měsíc seženou do týdne místnost v klasickém irském řaďáku, co v něm pak bydlí s dalšími třemi dvěmi podobného typu a sdílí kuchyň a obývák a tak. Do práce pěšky (25 min) nebo na kole (10 min).

O jídlo se vám také nikdo nepostará, ale v krámě si umí nakoupit v podstatě každý, tak snad i vy. Ne-li, zapomeňte na práci tu, možná na práci vůbec. Na jídle se dá skrblit: Lidl je tu levný jako v ČR, kvalitnější jídlo k jídlu stojí dvakrát tolik. Na oběd je tu půlhodina a možnost rychlovarné konve a mikrovlnky, čerstvě přibyl friťák a vody. A tepla. Snídaně večeře je vaše věc. Z ČR si ovšem klidně dovezte, co chcete, jenže tím neušetříte majlant. Se záchodem se během sadby nehnulo, ale staví se, tak ho možná dostavím, než uplyne měsíc. Zatím žádný velký progres, hrubá stavba a ze země čouhají odpadní trubky. Střecha ne.

Anglicky potřeba umět není, je potřeba být pečlivý, rychlý, přiměřeně zručný, spíš pracovat, než přemýšlet, natož vymýšlet. Jsme malý pracovní kolektiv, takže se dá sledovat, kdo se kde zašívá, kdo spíš kecá, než pracuje. Práce je to navíc pro lidi od hlavy dolů, semtam práce na zblbnutí – zejména třídění brambor a skládání pytlů na palety. Obojí je třeba dělat celkem rychle, pauzy jsou málo, a dobře, jinak je to špatné. žádná pláž a žádná krása kolem, žádná příroda, spis prach a plechová stodola a linka. Všechnu zábavnou a intelektuální práci, jako ježdění na forkliftu, počítání, kolik se toho napytlovalo a prodalo, kontrolování zaměstnanců, opravování traktorů, administrativa, plánování, taktizování... prostě všechnu tu nerutinní, barvitou práci tu vyžírám já. A budu to dělat pořád, poněvadž stát u pásu je fakt pruda, to dělat nechci. Na zdejší farmě se možná dá vydělat, ale: je rozdíl mezi prací v nějakém středočeském JZD a na statku poblíž Dublinu? Asi moc není.

Ohodnocení se za začátku odvozuje od počtu odpracovaných hodin. Momentálně by to za jednu bylo 8 €. Pokud bychom nabírali nové lidi, tak v době, kdy se pracuje minimálně 10 hodin denně, pro vás by platily i soboty. Výplaty týdně šekem. Sankce žádné. To tu není, prostě se nepředpokládá, že by bylo třeba je uplatňovat a není taktické se na to ani ptát.

Holky u linky se osvědčují lépe, než kluci. Ale nesmí mít, holky, extra nároky. Na druhou stranu nejsme tu žádní magoři a víme, že holka má jinou výdrž, než kluk, takže to je jasné, co a jak, když je třeba dělat něco ostřejšího.

Obecně o získání práce v Irsku

Leccos se dalo vyčíst z mého příběhu a nabídky práce na farmě samotné. Proto již pouze vypíchnu a upřesním pár oblastí.

Hodí se stanovit si přesná kritéria toho, co hledáte. Stáváte se pro zaměstnavatele čitelnější, zvláště na farmě je pracovní prostor pro mnoho profesí, proto se spíše najde práce pro toho, kdo deklaruje schopnost práce se dřevem, než pro toho, kdo umí všechno a bude dělat cokoli. Zároveň budete svobodní od rozesílání e-mailů úplně všemi směry a kontaktování každého zaměstnavatele, který jen naznačí, že by poskytl práci.

Hodí se perfektní doporučující dopisy. Z brigád, z víkendových pobytů u známých, kde jste třeba vytahovali pařezy ze zahrady, od známých, kterým jste amatérsky dělali webové stránky, od kamaráda, se kterým jste pořádali karneval pro ostatní spolužáky… Z internetových zdrojů stavím vysoce nad ostatní www.fas.ie– skutečně, pro hledání kontaktů přímých zaměstnavatelů doporučuji. Není to moc userfriendly, ale obsahově nabité a většinou aktuální.

Úplně mění situace, pokud máte mobil s irskou sim kartou, to se s vámi teprve někdo baví. Na maily Vám odpoví skoro nikdo, natož aby do ČR volal. To šlo možná před pár lety, kdy byl Internet nová věc a skoro každý text zasluhoval odpověď (viz má zkušenost se Skotskem).

Formalit je mnohem méně, než jsme zvyklí z ČR: abyste mohli pracovat legálně, musíte pouze získat tzv. PPS (public policy system) number, pod kterým pak vystupujete při jednání s úřady, které se hodí, chcete-li si otevřít účet v bance, pod kterým za vás zaměstnavatel platí daně a které ukazujete ambulanci, když vás srazí kamion. Abyste o PPS number mohli požádat, musíte mít, kde bydlet, což prokážete potvrzujícím dopisem o jedné větě od majitele domu (landlord), a ne moc starým household billem (účet za elektřinu, telefon), podle kterého se pozná, že taková adresa vskutku existuje. Dva týdny po vyplnění tiskopisu ve vašem rodném jazyce na místním sociálním úřadě vám na uvedenou adresu přijde PPS number, můžete být legálně zaměstnáni.

Práce se dá samozřejmě sehnat bez PPS number a to vybavit ex post.